První setkání / First meeting

(7.12.2008) Už celkem dlouho jsme doma s přítelkyní řešili, jestli si pořídit psího kamaráda. Jestli na něj budeme mít čas, jestli se mu budeme dostatečně věnovat a jestli ho vůbec dokážeme zvládnout. Musím podotknout, že od malička jsme doma měli hodně psů a i já sám jsem jich několik měl, takže by se našly i nějaké ty zkušenosti. Když je ale člověk sám a zvykne si na takový nějaký svůj klid, je to , alespoň podle mého, závažné rozhodnutí a každý by ho měl důkladně a zodpovědně promyslet. Takže všemu předcházela několik měsíců trvající debata, která nakonec skončila rozhodnutím psa si pořídit. Následovalo další složité domlouvání o tom, jaké plemeno bude vhodné, vzhledem k našim podmínkám, ve kterých žijeme. Pomalu jsme už plánovali přestěhování z našeho útulného bytečku někam na klidné místo s domkem a zahrádkou, kde by se líbilo nám i našemu čtyřnohému kamarádovi. Vzhledem k budoucí zahradě jsem navrhoval nějakého většího psa, nemohouc zapomenout na svého výborného rotvajlera, ovšem s tím jsem u svojí přítelkyně nepochodil. Poměrně velké zkušenosti s chovem jezevčíků nahrávaly ve prospěch tohotu plemene, ovšem já už jsem o to moc nestál. Jednak jsem chtěl trochu změnu, jednak mi tito pejsci nevyhovují povahou a navíc u nich poměrně rozšířené problémy s páteří rozhodly, že dáme společně na návrh mojí přítelkyně Venduly a najdeme nějaké štěňátko plemene Welsh Corgi. Tohle neobvyklé plemeno měla tak nějak zhruba prostudované a už od dětství po nich toužila. Prohledávali jsme tedy stránky, hledali dostupné informace a hlavně chovné stanice, kde by se dala koupit štěňátka. Na ta jsme narazili na stránkách chovné stanice Lucky Veles (jak se později ukázalo, byla to šťastná volba) a hned podle fotky jsem se do jednoho štěňátka zamiloval. Každý den jsme sledovali nové informace a fotky a rozhodovali se, jestli se jet podívat a jestli vůbec koupit. Po nějakém čase jsme kontaktovali chovnou stanici a po několika emailech jsme domluvili termín nezávazné návštěvy.

Po příjezdu jsme byli překvapeni hordou skotačivých štěňat a jak se ukázalo, vybraný pes jménem Bedwyr Lucky Veles, kterému říkali Black, byl opravdu úžasný. Trochu nás sice zarazilo, že o nás moc neprojevuje zájem a věnuje se příjemnějším věcem, ale i tak jsme si ho nakonec odvezli. Tomu samozřejmě předcházela diskuze s paní chovatelkou Ivou Kleinovou o chování těchto skvělých psů,

o jejich povaze a našich podmínkách pro společné soužití.
Dlouhá cesta domů proběhla celkem bez nějakých problémů, byl jsem překvapen, jak to prtě, které jsme vytrhli ze známého prostředí plného zábavy, snáší celkem statečně cestu tou divnou věcí, která tak strašně bručí a drncá. Bylo vidět že má strach, ale byl opravdu statečný, takže jsme v pořádku dojeli domů. Tam už bylo vše připraveno pro nového člena domácnosti.....
První fotky po příjezdu ZDE.

(7.12.2008) We talked with my girlfriend for a long time whether to purchase a dog and what breed. From childhood we had a lot of dogs, so we have gathered some experiences. Of course it's a big responsibility to get a dog, but we decided to buy it. At that time we planned to move from our cozy apartment in the house with a garden with beautiful surroundings, meadows and forests. So we know that we have perfect conditions for the dog. Another question was, what breed choose. Finally, we decided to breed Welsh corgi Cardigan puppy. My girlfriend knew him from childhood, and longed for it. We started looking and we found a kennel Lucky Veles and it was really a great choice. We have agreed non-binding term visit, but the puppy was so amazing that we had to take him home. We chose a male name Bedwyr Lucky Veles, but we call him Black. It's really an amazing dog. We want to thank the breeder Iva Kleinová for useful information and assistance in the selection of our puppy. :-)

First photos HERE.